Hm,probudila ve mne slunce s přáním na srdci nejpovolanějším citlivému člověku,jenž miluje :"Zapadlo mi sluníčko,ale věřím,že opět vytáhne nožky a zaťuká na vrátka šilhavě bolestné noci.Vždyť nese vodu kříšenou ku pomoci..."Návod,jak milovat,být milován a krásu štěstí z okamžiku přijímat.Vzkaz pro tebe pacholíčku,šmudlíčku,hošku zamilovaný - měj sladké dny plné pestrobarevných květů pohlazení... více ve dvou!Ilona :-)
01.10.2009 03:17:00 | poetická ilona
Mno, těžko na totok reagovat, nevím, co na to řéct... já vím, že někdy je to aj obráceně, že žena nechá binec bincem a chlap se může přizabít... mno, nevím, zdali je to neúsměvem, že Tvá drahá polovička ztratila jaksi zájem... muží jsou ješitní, to je jasné, někdy až příliš, možno... bude příčina jinde, ale přeju Ti, aby to bylo jen tím úsměvem. Vím, že když se člověk neusmívá, je podražděný, nervní, hádavý atd. těžko potem něco dělat a řékat... je jedno, zdali je to muž či žena...
11.09.2009 20:05:00 | NikitaNikaT.
není to lehké, pácto muzi jsou z Marsu a zeny z Venuse...dej mu precíst tuto básen a drzím palce...a,pamatuj: ne vzdy je chyba v nás, z Venuse!
30.08.2009 16:44:00 | northcarolina
/Tak pojď, ty pacholku./ Hezky napsaná, týká se každého, upřímně jsem se zasmála.
28.08.2009 11:30:00 | strawbery