Proč?

Je tolik otázek na který chci se ptát,
na který chtěla bych odpověď znát.
Třeba proč jsem ti tak věřila
a svoje srdce ti svěřila.
A proč jsem si sakra myslela,že mi s tebou bude líp.
Proč sem tomu vztahu věřila,když stejně brzo chcíp.
Nevim co se stalo,žes mi tohle udělal.
Nevim co ti za to stálo,žes to takhle podělal.
Proč sem byla najivní a nepoznala tu lež?
Proč sem si sakra myslela,že mě doopravdy chceš?
Proč až teď mi dochází,že málo tě znám.
A proč až teď zjišťuju jak ráda tě mám?
Moje slzy tečou,když přichází noc,
ty ale asi nevidíš,že ublížils mi moc.
Vybavuju si větu,co mě tak moc ranila.
Položila na kolena a uplně zničila.
Teď vím,že cítila sem lásku,
cit co se houpal na provázku.
Tak proč se musel přetrhnou a celý klubko rozmotat?
Proč náš vztah musel skončit,jak Titanic ztroskotat?
Teď už nebudeš mi nikdy zpívat,
už nebudeš mě nězně líbat.
Už nekouknem se spolu do slunce,
náš vztah je navždy u konce.
A tak naposled vzpomínam,
zavírám oči a umírám.