Vyznání

Jsi krásná jak povídka zestarých knih.
Jsi krásná jak reliéf jež nemohu mít.
Očička ďáblíka tvář svaté madony
modlím se k tobě jen
ve znamení pokory

Sám ačkoliv nepatřím k básníkům prokletým
jen myšlenek zloděj jsem tys však mým prokletím.
Jen čaroděj se slovy, tys však mé prokletí
co básněmy zaklínám a žebrám dojetím.

Čaroděj se slovy lump s tváří rytíře
pro jiné okrádá sám nemá nic jen svízel.
Čaroděj se slovy lump z vět a písmenek
nevěříc už teď v nic naprostý šílenec.

Jak naprostý šílenecc vrhám se bezhlavě
do bojů s osudem co tváří se prohraně.