Romantik

Jen lehce spojena se zemí,
Jak pírko, jež k ní dopadá.
tvoje dva stonky, zdá se mi,
pojí se v kalich pro hada.

Z kalichu tyčí se silueta,
žhnoucího pole s goletem.
Slunce dvě střeží perly světa,
vše potáhlé jemným sametem.

Nad slunci vyčnívá s jemným kmenem,
vrba, jak strážník nad pramenem.
V koruně vrby rubíny červené,
Nad nimi poupátko malé je zavřené.

Poupátko drží tvoje oči,
Dva velké černé démanty.
Z těch se mi lásko hlava točí,
stává se ze mne romantik.