Kdo jste?

"Kdo jste?"
ptám se krásné paní.
"Pohleďte,
vše před Vámi se klaní.
Klaní se kráse a vašemu mládí,
závidí všem, co vás lépe znají.
Vaše oči barvu mají nebe,
jak slunce září vače vlasy,
úsměv plných rtů duši krásně hřeje..
Vy celá jste tak plna krásy.
Kdo jste?"
táži se té paní,
"Stojíte zde,
usmíváte se a nemáte zdání,
jak mohou býti lidé zlí a krutí.
Úsměv vašich rtů
klame mnoho očí
ne však mě - mě to nestačí.
Mnoho načich snů
skutečností se nestane,
pro to, má paní, neplačte!
Skláním se před Vámi, paní moje,
plně jste ovládla srdce moje.
Vidím vás poprvé, co na tom sejde,
jak dlouho vás znám - o to přeci nejde!"