Závist

Ač byly oba ještě mladí,
patřili k sobě staletí.
Závisti jiných lecos vadí,
věřila, že jí naletí.

Tiše jim šeptala do ucha,
jak jedovatá ropucha,
lži které pálí u srdce,
milenku i milence.

Není však vskutku závist moudrá.
Když jí lhát nejde vsteky zmodrá.
A láska ta štíty pevné má,
závisti se jen vysmívá.

Ti milenci jsou dodnes svoji,
a závist ta se v koutku bojí.
Láska ji k smrti vyděsila,
když na čelo ji políbila.

A z toho plyne poučení,
že závisti nad lásku není.
Až přijde k vám přátelé,
vstřícně ji líbejte na čele.