Básnička

V srdíčku vyrytou,
básničku ukrytou,
chtěl bych ti říct.
Nemám slov,nemám odvahu,
poznal jsem tvou povahu.

Avšak pozdě,měl jsem dřív,
měl jsem ti říct co bylo tu dřív.
Byla to láska,byl to smutek,
ale co teď když skutek utek?

Vstal jsem z postele,
usedl ke stolu,
napsal báseň jak hrozně tě miluju.

Ty sis myslela jak jsi naivní,
a já čekal kdo mi odpoví,
odpoví máš-li mne ráda,
nebo mě bereš jako kamaráda.
Uplynul týden a ty jsi nepsala.
Slza skanula a naděj ve mně umřela.

Neměl jsem odvahu,teď vím v čem byla chyba,
miloval jsem dívku co lásku skryla.
Skryla ji v sobě jako lišku v noře,
skryla ji a udusila v sobě.