Slavíčkův zpěv

Zlatě, stříbrně, barevně zní slavíčkův zpěv,
zpěv o lásce citu,
ten zažene všechen srdce hněv,
místo něho vzklíčí lásce blahobytu.

V jeho písni vidíš krásky,
co nikdy nebudou mít vrásky.
Když zaslechnu pleskot jeho perutě
-hned žiji nehnutě.

Hned žiji v kamenost,
aby se nepolekal tenhle milý host.

Ach jeho zpěv líbezný,
jeho zpěv sladký,
jak srdci krásně zní,
jeho zpěv je violově hladký.

Tvá písnička,
je jiná než od sýčka,
jak melodie hladí víčka.

Proč když slyším tvou písničku,
si připadám jako ryba na háčku.
Při tvé písničce, milý ptáčku,
ukápnu nejednu slzičku.

Když zpíváš
a probouzíš tenhle cit,
pravdu míváš,
že ze samoty není nikdo syt.