PLATANOVÁ ALEJ

.

Naslouchám šustí
Podivuhodná tajemství
loudí navzájem vysoké stvoly
tajemným šepotem odpovídají si
Naslouchám
Loudím i já
Povězte mi . . .
Úsměvný šepot se v ticho zvrátí
. . .
Kdože jsi neznámý . . . ?
. . .
Zvažuji odpověď
Ale ony nečekají
šustí a hladí se navzájem
. . . té Lásky . . .
co je kolem

Vzpomenu dávný podzim
Alej urostlých platanů
A já a Ty
Schůdky k nábřeží porostlé mechem
Drobné kaménky na břehu
Tvá dlaň
Tvá ústa
oči Tvé a tvář po květu vonící
Do mysli vkrádá se myšlenka
. . . jak dávno už nejsi . . . ? . . .

.