S tebou a přitom sama

Proč mě stále opouštíš,
večer když se stmívá?
Proč a kam pořád chodíš,
proč jsem stále sama?

Když se v noci probudím,
postel zeje prázdnotou
a já přitom stále sním,
že jsi se mnou doma.

Večer trávíš bůh ví kde,
mně se doma stýská,
choulím se pod peřinou,
když se v noci blýská.

Prázdnota se vkrádá tiše mezi nás,
jeden z nás citově strádá,
vzniká tu vysoká hráz.

Tiše prosím lásku svou,
neodcházej, buď se mnou.
Nahlas říkám pouze jen,
klidně si jdi zase ven.

Nechci zůstávat tu sama,
nechci brečet do noci,
nechci vstávat uplakaná,
je nám ještě pomoci?