...

Tak sem po čase vrativ se
já svěřuji se Vám
a světe podiv se
já už tu nejsem sám.

Ta jenž v zimě potkal jsem
ta chce jen se mnou být
k ní věkem otcem jsem
a přesto chce se mnou žít.

Mám pocity složité
přec šťastným cítím se
a za to já vděčím té
jenž zjevně líbím se.

Moc rád uvěřím tvrzení
co o lásce říká se
snad není to mámemí
i když trochu bojím se.

Však tolik toužil jsem
po citu,po lásce
teď doufám ji získal jsem
tak bráním se otázce.

Zda svůj život sveřit jí
když tolik mladá je
a kolik mi zbývá dní
jak se mnou je prožije.

vladyka 09 09