Vyhaslá jiskra

Jako vyhaslá jiskra vzpomínám teď na Tebe,
poslouchám naši hudbu a v duchu prosím o nebe…

jsi střepem, co kdysi prorazil mé tělo,
když vládnout Tvému chtělo…
naše nebe potemnělo.

Byl jsi brokát i diamant všech mých dnů
A kdysi splnění mých snů,
Jsi minulost a rýha ve mně,
Která život ničí temně,
Jsi ve mně stále, i když už rok jinde spíš,

Jsi ve mně

I když s jinou spíš,
Jsem s jiným
Ač minulost mi na krk sahá
A moje láska k němu, ač moje snaha –
Normálně žít,
Jak zahodit bývalý cit..

Mě to tak moc bolí,
Láska nepřebolí,
Tehdy s Tebou byla pravá,
Já však kočka příliš dravá …

Promiň, dodatečně pláču –
Rvu si vlasy, k peklu skáču –
Minulost nevrátím,
Chyby nenapravím, já to vím,
Přesto o tom, už se nespálit dál sním –

Mě náš rozchod bolet nepřestane
Ještě nejspíš mnoho let, být znovu s Tebou
Jak ten květ
Vrátit minulost a jít, druhou šanci bezbolestnou mít –

Jsme každý někde jinde,
Ač mé srdce navždy buší –
Vždyť Ty to víš,
Jen Ty jsi byl má jistota, ke které se vracím , má skrýš

Nesrovnaná já jdu dál
Už nehledám kdo by o mě stál –
Zájem byl snad vyšší než jsem čekala –
A já se sbalit nechala –
Protože mi smutno bylo bez jistoty Tvé vůně,
Jen jsem netušila, že ač šťastná jsem, tak srdce stále stůně –

Má lásko bývalá…
Co jsi to ve mně nechala..?