Rozhodnutí

Slza utkvěla na teplé líci,
možná že je to tak lepší.
Vzduch prodírá ztrhanou plíci,
a ona věří že se polepší.

Ve světle měsíce, stojíce na římse,
pláče a do smíchu jí není.
V dálce hrom hřmíce a hlučně bijíce,
pocit má jako na omdlení.

Proč jen se snažila, ze snu se vymanit,
obtížná to byla cesta.
Nechtěla nikoho, ani samu sebe ranit,
tak proč jí mlčenlivě trestá.

Je na tom, že miluje, něco špatného?
že ani za pohled mu nestojí.
Ranila, zradila, snad někoho jiného?
tohle už nikdy nepřebolí.

A teď, raďte, jak se má rozhodnout,
poraďte ve volbě obtížné.
Navždy sama nebo snad lásce propadnout.
rozhodnutí je takřka nemožné.