Rozloučení

Přišlo to jak rána z nebe,
nelituji toho, vždyť poznala jsem právě Tebe.
Prožili jsme překrásné chvíle plné vzrušení
a čekali jsme až nám zvonek zazvoní.

Vychutnávali jsme si to do sytosti,
teď nám zbydou právě povinosti.
Obávám se jenom toho,
že poviností bude mnoho.

Však zůstanou nám na vždycky
v srdcích naše vzpomínky.
Budeme mít pár probdělých nocí,
neboj ono to však jednou skončí.

Budeme si žít svůj život dále,
příjdou slzy a né malé.
Chce to ale jenom čas,
však neboj, uvidíme se zas.