Touha

Všechny mé iluze rozpustily se
v miliony nejniternějších ker
Tající pod vlnami místa a času
Tající v tónu tvého hlasu,
co říká mi, co nechci vědět
Nezbývá mi než tady sedět
a čekat, co bude dál
Nastavuji ti různé tváře
a ty nastavuješ ty své
A všechny jsou upřímné
Všechny poskytují mi pohled zevnitř
V úhlech, o které hříšník by se bál
Ty se však nebojíš
A dáváš mi, co dal
by jen ten, kdo nic neskrývá
Jsem naivní a bláhová
Chtěla jsem se podívat do tvého nitra
A teď nevím, co bude zítra
Nevím, jestli má smysl bojovat,
jestli mám vůbec po tvém boku stát,
jestli mám vydržet
Je to jen moje vina
Vina těch pominulých vět
Chci se tě naučit -
nazpaměť
Každou svou vzpomínkou mi ale bereš síly
Co zbylo z mé odvahy a viry?
Jen závist obepnutá závojem chtíče
A ty jsi hračka v podobě volejbalového míče,
co dostávám přes síť bez jakéhokoli vzrušení
Jsme si souzeni?
Proč to tak najednou necítím?
Proč brodím se v písku a nechci prohrát
teď, když ani nemám prohrát co?
Proč vůbec bojuji?
Řekni!
A pak si k mým nohám klekni
a zkus mě přesvědčit,
že pokud máme pro co spolu žít,
není to minulost ani to, co si namlouváme,
je to to, co opravdu spolu máme
- zamilovanost a šílenství,
touhu - nevyznáme se v ní
Jen vime, že už tu kdysi dávno byla
a že nemusí být poslední...