Začala jsem trochu skládat, tak se na to koukněte a napište názor.

Jen silné pocity ve mě se množí,
nelze to vysvětlit,musíš to prožít.
Náhle se zjevil
v noci a ve snu,
mile se jevil,na dno srdce klesnul.
Hluboký pocit sladce,nekonečně,
v srdci ho nosit,snad bude můj věčně.
Miluje mě a já jeho též,
říká mi: "Neboj se, jen klidně lež".
Ruka jeho hladí mě po vlasech,
tak stále plyne měsíců běh.
Jak mohlo to být na první pohled?
Jen jedno setkání,jediný pohled.
Tu jiskra skočila,zažehla žár,
pohladil,políbil a dal mi dar-svoji lásku.
Nechť hoří věčně ten plamen lásky,
půjde a natrhá mi sedmikrásky.
Několik měsíců zdá se jak století,
jak asi daleko ten pocit doletí?
Jen vřelý cit duší dvou
dokáže pomoci proplout tou tmou (tohoto světa) :-*