Peklo..

Hrozivým tempem osudu
do svého konce hnána,
myslím na život,
ta hra je rozehrána..

Ke tmě se blížím a mám strach,
vracím se dolů do pekel,
už cítím jeho pach..

Pach Anděla smrti, cítím jeho chlad,
hladil mé srdce hladkým ostřím,
temným hlasem šeptal, že má mě rád..

Nemohu utéct, nemohu se hnout,
plamen bolesti chce do mého srdce tnout,
noční oblohou ten tichý křik,
nese se do dáli a do Tvého snu vnik..

Nepřijdeš pro mě, já to vím,
o svobodě však stále sním,
bojím se říci Ti ta slova,
dusím se pocity...znova...

V dešti neuslyšíš mé slzy sténat,
já nepřestanu Tě v srdci hledat,
nevím jak daleko zacházím,
ale něco přece jen nacházím..

Je to však krutost dnešního světa,
kde není žádné právo veta,
otevři oči, probu´d se,
přij´d pro mě, bojím se..

Myslela jsem, že ta láska dávno zemřela,
dávno..jako jsem Tě opustila,
jenomže ona jen oči zavřela,
proč jsem to dopustila?

Prosím znova, odpus´t,
to co udělala jsem já, Ty nedopus´t..
Neodcházej od člověka, kterého miluješ,
pak toho totiž nadosmrti lituješ..