JAK CHUTNÁ NEBE?

JAK CHUTNÁ NEBE?

Ach.. miláčku.
Jsme nepochopení a nešťastní...
A kousek původní pravdy si nosí pod srdcem každý z nás.
Ubohost je sestrou tvojí nevlastní..
A z dlouhodobého mlčení se může stát neprorazitelná hráz.

Ach.. miláčku.
Jsme předvídatelní a směšní...
Existuje něco, z čeho máš vůbec strach?
Nenasytní sběratelé oslavných třešní..
Z vášnivých včerejšků staročínský střelný prach.

To jen nevyrovnanost v tobě pochopení hledá.
Jsi tak sladký, přirozený, zženštělý...
Do divokého rebela se nezamilovat nedá...
Miláčku, na to nejsme příliš dospělí...

A Ty tu teď stojíš, že se Tě dívky bojí.
Ale lásko... je to o tom, co jsme...
Sám dobře víš, jak se rány osudu hojí...
Takže odcházím... dokud to jde.

Je to tak kruté, když máš VŠECHNO a NIC, protože to NIC je VŠECHNO, čeho se nemůžeš dotknout.