Slza

Chtěla bych být slzou,
která se vyroní z Tvých očí.
Zprvu se jen zaleskne,
poté čeká jak dál to proběhne.

Je jen málo možností,
kdy se snadno potlačí.
Vyplynou z pocitu štěstí,
nebo také z úzkostí.

Kapka slzy je tak křehká,
přitom jak ranní rosa lesklá.
Stéká pomalu po tváři,
přece velmi zazáří.

Pomalinku stéká směrem k zemi,
dálka je to věru velmi.
Vychutná si každé částí Tvéhoho těla,
přesto zmizí do stracena.

Přece však zanechá na duši nějaké stopy,
avšak myšlenka v hlavě zní: ,,Kde jsou ty staré dobré časy?''