Martina

Myslím na tebe z rána,
když rozbřesk dere se do oken.
Vstávám sám, ty vstáváš sama,
vteřiny jsou jak rok za rokem.

Myslím na tebe v poledne,
samota hrdlo svírá,
okolo dívky pohledné,
však jen ty jsi má milá.

Myslím na tebe k večeru,
slunce za obzorem usíná,
stíny si vykračují v šeru,
smutno, když na tebe vzpomínám.

Myslím na tebe celou noc,
nedočkavost mě napíná,
ty máš nade mnou strašnou moc,
když volám ze spánku "Martina".