Záblesk okamžiku

Dva jaspisy hledíce směrem ke mně,
pod jejich pohledy chvěje se má země.

Srdce v tu chvíli dotýká se hvězd,
přitom si šeptá onu pradávnou zvěst.

Slova jsou náhle šípem bez hrotu,
v očích je možné vyčíst tu dobrotu.

Vzdálenost tisícerá míří do vesmíru,
Amorek naladí srdíčko do klidu a míru.

Pak gejzír vytryskne uprostřed vyprahlé země
a rozzáří se překrásný ráj, ten ukrytý ve mně.