Zamilovaný vlk

Údolím vlk se hrdě nese,
u nohou mu leží celý svět,
běží za svými druhy v lese,
v hubě drží pro milou květ.

Má to být jeho nastávající žena,
on pak bude její věrný milý muž.
Dobře ví, co to pro něj znamená,
proto přestává tropit hlouposti už.

Brzy se ocitá v lesním šeru,
slyší vznešenou skladbu večera,
Nastraží uši, „tuhle píseň žeru.“
štěkne a v hlase je slyšet důvěra.

Euforická nálada, cítí se krásně,
v kaluži se odráží jeho podoba.
Tisíce nápadů na složení básně,
je to vlk, který o svou družku dbá.