Nesmyslná

Dnes jsem se pokoušela nabrat vodu do síta.
Stále znovu a znovu, dokud mi nekrváceli dlaně.
Ledové pramínky mi stékali po pažích.
Chlad otupil všechnu bolest, kterou jsem cítila.
Moje srdce zmrzlo a uvnitř studilo jako kus kovu.
A když vyšlo Slunce, jeho paprsky mě hladily po lících.
Zvedla jsem k němu oči.
Ta voda co zábla, smáčela i mé tváře.
Chutnala po soli a rozežírala mou kůži.
...............a všechnu naději co zbývala utopila.

A pak že slzy nebolí.....