Pocit

Každou chvíli, vždy celý den,
cítím tvou vůni a tvůj dech jen.
Na spáncích a tváři mě mrazíš,
jakoby nic se však vždy tváříš,
a právě když musím od tebe jít,
nemohu v srdci nalézti klid.

Teď, když jsem bez tebe,
srdce mě žalem zebe.
Svírá se úzkostí strachu a pláče,
že o tebe příjdu, bolestí skáče,
a vždy když cítím, že už jsi mi blíž,
ztratím tvou stopu, nedýchám již.

Oddanost lásce je krásná,
ale byla příliš časná.
Ty jsi mi ukázal vše, co mám znát,
musíš mě opustit, známý to řád.
Ale vždy, když ucítím svěží tvůj dech,
vydám se za tebou ve snu na křídlech.