JÁ TO VÍM!!!

Tentokrát jsem myslela, že to vyjde.
On za mnou jistě přijde.
Srdce ke mně musí ho hnát,
on jistě přijde pusu mi dát.

Třese se ruka, tvář bledne,
teprve odbili poledne.

On přijde já to vím,
tomuhle já věřit smím.
Jsem jeho a on srdcem mým,
on přijde já to vím.

Ručička blíží se ke druhé hodině,
cosi ho zdrželo, on je v tom nevině.
Na cestě jistě musí už být,
bez srdce přece nemůžem žít.

Další cigareta, vzhůru stoupá dým
ozve se, přijde, já to vím!

Třetí, čtvrtá, pátá odbíjí,
čas mou víru zabíjí.

Konečně chápu, vím to vím,
nepřijde, to znovu sním.

Ćekám, no to jsem hrdina,
přestávám sledovat, která je hodina.
Jen podle cigaret určuji čas.
Čekám na tebe, slyšet tvůj hlas.

Světlo lampy stíny vrhá,
na kusy mé srdce trhá.
Jsi mi vzdálen, čím dál víc.
Věděla jsem... nevím nic.