Z čistého nebe

Život mi něco dal,
život mi to přímo hodil..

Co je to láska?
Být na vše ve dvou,
vždyť to je lepší,
než být na vše sám..

Pár vteřin mi stačilo,
aby mě dostalo,
jak mé srdce kvůli tvým očím bilo,
jak mezi námi něco problesklo..

Proč ovšem nerada,
vidím tvé fotky
z našeho prvního setkání,
jsou jak blesky,
které srdce probouzí..

Právě v ten den nás nic neničilo,
byl tak nevinný.
Bylo to, jakoby se rozbilo sklo
a já u tebe sbírala střípky štěstí..

Nikdo by nelitoval,
kdyby nějaký náznak nastal.
Náznak něčeho
příjemného..

Ale nám stačily jen dvě věci,
ty víš přeci!
Dívat se na tebe
a cítít, že teď tu jsem jen pro tebe!

Vnímat každý tvůj dotyk,
každý tvůj pohyb..
Já smála se jen,
snad doufala jsem,
že se do úsměvu zamiluješ
a tajně mě svedeš..

Měly jsme opilé svědomí,
líbání by bylo v závratích..
Komu to všk ale vadí?
Vždyť přeci o hodně přicházíš!

Za svítání sedíme vedle sebe,
ten pocit si užíváš,
protože nevíš,
kdy budu mít vedle sebe tebe a ty vedle sebe mě..

Večer plný chtíče,
vezmi ty klíče,
odemkni naši stydlivost,
v duchu si říkáme: ,,Ty jsi prostě skvost!´´

Závíráš dveře od pokoje,
co se asi děje?
Leháš si nahoru
a já se jen posadím..
,,Proč nejdeš spát?´´ ptáš se,
odpovídám: ,,Nemohu!´´

Nemohu kvůli tobě,
cítila jsem něco k tvé osobě!
Tak příjemná osoba
ke mě si přisedla..

Jen tvůj letmoučký dotyk na mé noze,
pobouřil mě tak blaze!
To sen snad nebyl,
nikdo mě nevzbudil..

Tvé oči mi ukazovaly tvůj chtíč!
Tvá přítomnost můj smích!
A naše stydlivost ukázala krásný dar,
ze kterého je teď šťastný pár!!