Já věčný

Jako kartograf jsem měřil světadíly
jako sobec peníze chtěl.
Jako fašista jsem vraždil lidi
jako Žid ódy pěl.


Jako právník obhajoval viny
jako odsouzený oprátku jsem zřel.
Jako soudce posuzoval činy
jako hrobník zakopal mnoho těl.

Jako král jsem vládl říším
jako žebrák byl z města vyhozen.
Jako soudruh znárodňoval dílny
jako slévač odlil stovky děl.

Jako věrný měl na hladkých bedrech ruce
jako sukničkář ženy podváděl.
Poznal jsem krásu odpuštění
i před zhrzenou ženou se rděl.

Nyní znám tajemství všeho bytí
tajemství černých děr.
Proč ve dne slunce svítí
proč osud mou věčnost chtěl.

A nyní jsem potkal tebe
jsi jiná než stovky mojich žen.
Své věčnosti chci se zbavit
jen abych tebe měl.

chci s tebou zestárnout
a prožít život dlouhý.
Však pro mne věčného
okamžik jen pouhý.

A tak ti vracím věčnosti
tvůj dar drahý.
Pro mne se stal prokletím
já chci umřít starý.
(a zamilovaný)