Zkamenět..

Tvé doteky jsou žhavé jako láva
snad nestihne mě z toho spála
ža tvá blízkost mě tak těší
až mi z toho z očí prší

Snad mi tě osud dovolí
mít u sebe v podkroví
v mém tichém pokojíčku
nabídnu ti skleničku

A budu doufat že láskou tě opiju
nebo se asi zabiju
Já se v tý touze totiž utopím
a svou láskou tě potom pokropím

Však pesimismus nechávám
když do ucha ti šeptávám
v tom tichu večerním
Kéž v téhle chvíli zkamením!