Kouzelná pastelka

Kouzelnou pastelkou
kreslím Ti oči.
Teď visí tu ve vzduchu
a mně je k pláči.
Nemaj tu barvu,
jak podzimní listí.
Nemaj ty jiskry,
co štěstí mí jistí
- před padací bránou odloučení

Kouzelnou pastelkou
kreslím Ti rty.
Co srdce mý probudí
do snu jménem Ty.
Však visí tu ve vzduchu
a mně slzy padaj.
V jediném nádechu
chuť lásky mi nedaj.

Kouzelnou pastelkou
co tuší zklamání.
Pomalu Tvý tělo maluju do dlaní
a pak jej objímám a líbám na prsty.
Však nechutnaj jako Ty
na prahu hříšnosti.

Tak pláču nad obrazem
a slzy smývají
barvy a obrysy
Tvý pravý podoby.

Pastelka dopsala
a kouzlo zmizelo.
Však kouska utěchy
duši mé nedalo.

Tak stále a napořád
dívám se do dálky.
A aspoň v myšlenkách
žiju naše pohádky
- dokud se nestanou skutečností