Motorkář

už z dálky slyšet ho bylo
zvuk motorky..to se jí líbilo
jeho oči, pohled který zabíjel
za ním sedět, držet ho...hlas se jí chvěl
usmíval se a rád ji vozil
jeho hlas a pohlazení ji krev vracel do žil
před jinýma taky rád machroval
ty jsi ta jediná přesto sliboval
jednou odjel a už se nevrátil
jí se život naruby obrátil
vzkázal ať zůstanou přátelé
s ní to bylo prý moc veselé
ale musí jít dál
jeho by nenahradil ani král
zůstaly ji oči pro pláč a smutek
on vozí jinou, před city radši utekl..