Pan podzim

Pan podzim mi klepe na dveře
vítám ho se zavřenou náručí
pane, s tebou mi přichází deprese
a víno smutku si poroučím.

V zajetí slz
nočním městem se procházím
uchvácen hrou světel
rozprostřenou přede mnou
přemýšlím co bude
s přicházejícími večery
co přijde nebo
.. co odejde
to mě děsí
a strach to ve mě probouzí.

S vycházejícími slunci
že Tě ztratím
úplně
se bojím
a je mi zase k pláči.

Ale kdo ví
možná osud vylosoval
z černého klobouku správný lístek
s našimi jmény
třeba už na mém utrpení
tak nelpí.



..ale prosimtě
zase jsi naivní.