On tu pro mě není...

Nechápu, proč děje se to, co se děje.
Připadá mi, že svět ke konci spěje.
Já mu však říkám, počkej ještě chvíli.
On mě zachrání, je ode mě jen míli.
Čekám na něj, oči mám plné naděje.
Pak však s hrůzou zjistím, že on už se na mě nesměje.
Úsměv jeho zmizel, změnil se v úšklebek.
A v očích jeho vidím chlad krásných pomněnek.
On tu pro mě není a nikdy nebude.
Můj optimismus je pryč a s ním i má naděje...