Mrak

Šedivé ráno, když jsem zprvu vstal
prázdná postel vedle mojí mysli
špinavý hrnek leží opodál
a v něm zbytky čajového listí

Podivný tvor, ten šedý mrak
přijde si jen tak bez zaklepání
a jediný únik z jeho spárů
je myslet jenom na ni

Na slunce, co na tvář ti zahřeje
pohladí tě a klidně nechá spát
stačí jen když se zasměje
a všechny ledy světa budou tát

Slunečné ráno, když podruhé jsem vstal
jen matně vzpomněl jsem si na onen sen
koukám se na to slunce pořád dál
a těším se s ní na každý nový den