Mezi kapkami ...

Prší.
Je zima
A venku jen my dva
Náhodou ...
Jsme se potkali.
Porušili jsme pravidla?
Tak na to jsme se neptali
Ne! Já se ptala!
Jenže Ty
Komus to vyšel v ústrety?
Už mi Tě vzala.
Ne! To Tys vzal jí ...
To Tys jí vzal.
Kdo by to sakra nepoznal?
V tom samém červeném pokoji ...
Ne! Už dávno se víc nebojím
Narozdíl od Tebe.
A já se ptala,
Věřila v odpověď.
Já, jedna z mála ...
Dá mi jí nebe
V dlaních mě zebe
Kapek na tisíce
V srdci však ty kapky
Nestudí už více
Ani Tvé „Ahoj ...“ už nemrazí
Nech si ty tajemné výrazy
Raděj´ pro slepice.