čtyři velké bílé stěny

bojím se všedních dnů
a zásadně chodím se zavřenýma očima

sem

tam

mezi rysy krychlí
stejně ostrých jako vy
kreslím zlobné tváře

zástupy
zástupy zlobných tváří

prostor má půdorys čtverce
naprosto přesného čtverce

není proč otvírat oči

povinnosti, správná rozhodnutí
pravé úhly a rovné přímky
kružítkem si propíchám břicho - budu pak hodně ošklivá

není proč

sem

tam

vidím vás i přes zavřené oči
tma a čtyři velké bílé stěny