Mateřština

Je jedna láska kterou v srdci máme,
k řeči,co učí matky svoje děti,
tu lásku ani dost dobře nevnímáme,
ta ukládá,se nám jen do paměti.

Tou řečí dávno už se tady mluví,
v té naši rodné české kotlině,
té řeči krásné i dítě porozumí,
když jeho máma ho chová na klíně.

Proč když jsme starší chceme něco měnit,
a začínáme vždy svojim jazykem,
každý hned začne páteř svoji hrbit,
to už se u nás asi stalo zlozvykem.

Tedˇmusíš,svatý Jane z Nepomuku,
svou ruku držet pevně nad námi,
aby ho češi ještě za sto roků,
v paměti měli,jak ty před námi.

Atˇkaždý z čechů je hrdý na svůj jazyk,
tak jak to mocní ve světě dělají,
nikdy a nikým atˇnedá si ho kazit,
i kdyby cokoli mu za to dávali.