Rána

Napsala jsem ti bílou pastelkou vzkaz
aby sis ráno mohl přečíst
o čem se mi zdálo

abych s tebou nemusela mluvit

a v konvici pro tebe zustala voda na kafe
az kdyz za mnou klaply dvere
uvedomila jsem si, ze ty prevarenou nerad

zase jsem nebyla dokonala

a pak jsem ti mavala z vlaku
a tys lezel v posteli zady k oknu
a predstirals, ze spis

mozna jsi vazne spal kdyz jsem odesla

chtela jsem se vratit
kdyby ti srdce zatlouklo "tak pojd"
nez bys vydechl byla bych u tebe

ale kamenne zvony nezvoni.

ěščýřážýířá