Muž a žena

.

Podivně neuchopitelná nevědomost
provází naše životy . . .
Vzájemnost osudů muže a ženy
a přesto jakoby mezi nimi stála nepřekonatelná zeď
Nepochopení vzájemného . . .
Intimnost uložená do podivných krabic
Odkládaných někam do komory
(Myšlenky utřídíme jindy . . . )
Život pojímaný jako nekončící fata morgány
Vprostřed nekonečné pouště všedností
Už ne Láska, ale život znetvořený do povinností
Už ne obyčejná, prostá radost zdobící spolunažívání

Děti vytržené z rodičovského lůna
na pospas nezřízenému ukojení vlastních ambicí a ega
rukojmí obchodu na samotném konci
strojeně přívětivá tvář bezohledného chtění
omlouvaného vzletnými potřebami
nových představ o něčem lepším . . . budoucím . . .

Podivně neuchopitelná nevědomost
provází naše životy . . .

Nikde se neučí co to je milovat
Nikdo nevysvětlí co je podstatou Lásky . . .
. . . co je to vlastně ono spolunažívání . . .

Chtějí se jen obřadní sliby
končící na morálním smetišti
stejně jako svatební kytky
a prázdné láhve od vzácného pití
Začasté i album svatebních fotografií

A cizí tátové nebo cizí matky
improvizují roli smutného představení
"Její nebo jeho pastorek či pastorkyňa"
Tak vyrůstá dítě v kejklířské společnosti
patnáct nebo dvacet let k jeho dospělosti
a celá historie se opakuje zase znova

Muž a žena . . . jak je to vzrušující . . .
. . . a mučivé zároveň bývá . . .
protože co o sobě navzájem vlastně víme?
Snad trochu z anatomie lidského těla
a to je povětšinou bohužel vše . . . !

.