Trosečník

Mýti času víc než teď,
když by možnost byla a neklátila mě v ráně sněť,

chtěl bych abys se mnou tady byla,
krásy ráje okusila.

teď však sám a v pustém kraji,
s nápady sem zrovna v háji.

Tak sedí na ostrově a čeká až skoná,
v jeho mysli je jen ona.

Ta kterou pro jinou opustil,
ta jíž srdce za prach rozdrtil.

Chtěl by to teď vrátit zpět,
to už ale nepůjde,
tak píše dopis do láhve PET
protože je tam odkud cesta nevede.

Samotný na pláži sedí,
co se s ním stane snad jen bohové vědí.