přátelům a mamce

Kdyby na světě existovala medaile krásných vzpomínek,
patřila by Tobě, mami.
Ale co s takovou medailí.

Kdybych našla louku plnou kopretin,
natrhala bych je všechny pro Tebe.
Ale kde vzít tolik váz.

Kdyby se dala vážit štědrost a láska,
kterou dáváš druhým lidem,
Tobě by ani váhy Váh nestačily.

Já však nemám medaili krásných vzpomínek,
teď na podzim nenajdu louku plnou kopretin,
ani nemám žádné váhy Váh.

A tak Tě nosím ve svém srdci,
jako to nejcennější, co mám.
A za to, že dosud stále bije,
patří i Tobě, mami, můj DÍK.