Peklem nechceš jít, ne pro lásku, jenž nezaslouží si tě...

Měl jsi u sebe krásku,
která ti sladká slůvka šeptala.
Proč nyní bys měl chtít trosku,
když není člověk, kterému nedala.

Měl jsi to, po čem mužské srdce touží,
chtěl jsi víc?
Jsi jen další z těch -
co trapně se souží.

Opustils nebe,
královnu nechal jít.
Jednou chtěla jsem tebe,
ale nyní? Nač dál snít.

Věř, že peklo bys nepřežil,
ne po mém boku.
Já vím, prve si mi věřil,
nyní však zapomeň, hochu.

Kdo jsem a co nadělám,
když kolem je svět cizích pravidel?
Předemnou je pole lán,
a za ním ještě pár stavidel.

Mým osudem je živořit,
bez lásky proplouvat tmou.
Citem ke mně nesmíš zahořet,
nesmíš volat mě tvou...