kaf.

Po dlouhý době zase chuť na cig,
udělám si kafe
a nebudu to prodlužovat.
Vytočím tvý číslo,
dneska jsem tu sama
a předtírám,
že mi to vyhovuje.
Balkónový vzpomínky,
když jsme se oba koukali dolů
a drželi za ruce.
Pryč.

Otevřeš dveře,
náruč plnou lživejch tulipánů,
zavřeš za sebou,
nepromluvíš.
V očích nás dvou jenom výčitky,
odcházel si za jinou
a co já teď s tebou.
Vrátíme se v čase.
Vyspíme se spolu
(já s tebou)
a pak se po několikátý rozejdeme.

Divím se,
že nám to ještě vyhovuje.
Že jsme z toho nevyrostli.