Musím jít

Vím, ublížila jsem Ti,
také vím, že jsem srdce zlomila Ti.
Jen si s tebou hrála,
v chladných dnech tě hřála.

Nezakrývám své prokletí,
že jsem motýl, co stejně uletí.
Nedokážu být jen tvá,
chci být prostě svá.

Ráda Tě mám a moc,
myslím na Tebe celou noc,
ale svoje úlety si nemohu odpustit,
proto tě musím opustit.

Patří to ke mně,
tak udělej to pro mě,
veř mi, že takhle dál to nejde,
bolí to, ale jednou to přejde.

Přeji si a tiše doufám,
že tohle pochopíš.
Já sílu přejít to mám,
protože mě už nezměníš.

Jsem už nenapravitelná
rebelka nespoutanná.
Avšak ani láska nedokáže mne napravit,
a tahle moje povaha se nedá opravit.

Já loučím se s tebou
teď a tady sama stojím.
Hladím tvé tváře s láskou a něhou,
avšak o tvou lásku nestojím.

Moje srdce patří jinému,
snad to pochopíš.
Ulehčila jsem svědomí mému,
a ty to teď zakončíš.

Tuhle kapitolu spolu zavřeme,
vzpomínky však nesmažeme,
ale víc už nic....
Prázdno, tma, nic......

Zbydou jen vzpomínky a bolavé srdíčko,
nikdy nic nenahradí jeho oči připomínající sluníčko.
Ráda jsem se do nich dívala,
ráda jsem v jeho přítomnosti bývala.

Avšak ted je konec
a jsem za něj ráda.
nic to nezmění, nic to nevrátí,
ale naše láska to své kouzlo neztratí.