Proč...
Proč...
Protože jsem sama.
Proč mě tělo zebe?
Vždyť nemám tu tebe.
Proč pořád přemýšlím,
že ti už nescházím.
Třeba mě nemáš rád…
Chtěl jsi si jenom hrát?
Proč takhle pochybuji?
Copak tě nemiluji?
Viděla jsem ti lásku na očích,
milovat nemůže být hřích!
Proč tohle trápení?
Nic se přec nezmění.
Poraď, jak se tě mám vzdát.
Kde se mám vyplakat?
Má láska je hříšná,
nejsem na ni pyšná,
vždyť miluji tě tak moc,
že je to spíš nemoc!
Komentáře (8)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Tak tohle je krásná brum, brum básnička.
Takové lehoučké říkání…Mávám…
06.11.2007 20:18:00 | kouzelníček
Holky máte 100% pravdu - vždy je něco za něco! Ale je to krásnýýý (teda teď! za chvilku třeba ne :-))!
05.06.2006 15:12:00 | Dalimila
Holky máte 100% pravdu - vždy je něco za něco! Ale je to krásnýýý (teda teď! za chvilku třeba ne :-))!
05.06.2006 15:12:00 | Dalimila
Ještě Ti musím říct, že bez podpory dobrých přátel respektive přítelkyň možná i s podobnými problémy, bych tu minulou lásku asi nepřežila, je to vždycky opravdu asi něco za něco a něco s něčím. Na druhou stranu jsem taky ráda, že občas tu svou podporu můžu taky dát jiným, když už je mi líp. Pa a dobrouuu
24.11.2005 23:18:00 | grázlík
Nemáš vážně vůbec zač, jen přeju ať to dopadne jakkoliv, samozřejmě co nejlíp pro Tebe, i když si to možná v první chvíli nebudeš myslet /i se mnou to myslí spousta lidí dobře, ale věř jim, když odchází a maj se kam vrácet/, ať je Ti zase brzy líp. Je to peklíčko s nebem v jednom, ale kdyby se čas vrátil zpátky klidně bych si tím začátkem prošla znovu:-), nezapomenutelný, zkrátka škola života, dnes už v dobrém, ale rozchod byl ranou velkou:-) Hezký sny a ať je Ti jen dobře.
24.11.2005 23:05:00 | grázlík
Určitě nesmutni, to nestojí zato, trápíš se a přeješ si, aby zas říkal Ti zlato. Však ono to přijde, všecko tak jak má, tak jako ráno světlo a večer tma. Já možná vím jak Ti je, zažila jsem to taky a když večer se začlo stmívat, chtěla jsem mít u sebe všechny mraky, však v dálce bylo ještě jedno sluníčko, co zářilo i v noci maličko. Možná si to myslím špatně, snad to pochopíš, zda se mi to ze Tvých veršů, že se jen trápíš. Jasný, že nemůžu Ti radit, jenom Ti můžu říct, zažíváme to všichni a někdy to bohužel bolí víc. Pak ale jedno ráno, se vzbudíš do dne plného sluníčka které bude jen Tvoje a jen pro Tebe zářit, smutky pryč zmizí a zas se budeš jen vesele tvářit. Přeju ať je to brzy a ať Tě láska, co nejmíň mrzí:-)))
24.11.2005 22:12:00 | grázlík
Neptej se proč a netrap se láskou,
někdy je jak do moře skok, někdy životní sázkou,
však prožít jí se všema ústrapama, strastí a radostí zároveň, je nejvíc na světě a né pod úroveň.
24.11.2005 18:51:00 | grázlík
Do citu padáme bezhlavě,
pak ztráty nás bezmocné kruší,
raději se svým rozumem ve hlavě,
na život udělej oslí uši!!!
24.11.2005 14:00:00 | Krtica