Dům štěstí

Uviděla jsem dům, byl velký, měl krásnou zahradu, jenže byl prázdný, vyvolával chmurnou náladu.
Procházela jsem tím domem, prohlížela pokoj po pokoji, třeba není prázdný, třeba uvnitř někdo stojí.
Chodím, bloumám, uvnitř duše pořád doufám. Stále hledám bez přestání, ten dům nemůže být přece prázdný.
Krásný velký dům, jenž odpovídal mým snům, zazdil veškerou mou naději, že líp bude, že ledy mezi námi roztají.
Velký dům mění se v malý byt, tam štěstí mohlo by přijít.
V tom vchází do dveří(kdo?)a sen o velkém domu se ve mě opět probouzí.