Hvězdičko!

Hvězdičko!

Hvězdičko zářivá,
záříš mi na nebi,
hvězdičko rozmilá,
vždy když úzko je mi,
sneseš se na zem,
šatičky z jiskřiček,
měsíční paprsek utkal ti
střevíček.
A tísice hvězd kolem tvé hlavy,
půjčilo svoji zář,
na šat tvůj plavý.

Tak krásná a rozmilá,
se ke mě vždy snášíš,
očka si plamínky,
ze slunce krášlíš.
Já chtěl bych stebou,
vzhlížeti k obloze,
budoucnost z hvězd ti číst,
a pak už jen dlouze,
tvá ústa nádherná líbat a spívat ti,
že jenom tvůj jsem,
má láska se nestratí.

A když mi zmizíš,
já si tě najdu vždy,
poznám tě podle té nejzářivěší hvězdy,
protože tvoje zář jen větší jde skrýti,
Miluji tě lásko,
chci vedle tě býti,
každý den a kažou minutu,
pro tebe verše psát,
a držet tě za ruku.