Odloučení

Dej mi ještě políbení naposled, můj Giovanni,
Odcházíš, já nabízím Ti svoje srdce na dlani
Loučíme se beze slova, očima, ty řeknou víc
Už teď se těším, až se vrátíš, až zavolám z plných plic:

Chyběl si mi, víš Ty vůbec jak moc Tě, Lásko, postrádám?
Víš Ty vůbec, jak se trápím, když se takhle ovládám,
Abych nezačla Tě líbat, kdy a jak to budu chtít?
O tom musím navždy mlčet, o tom můžu jenom snít

Dej mi ještě políbení, naposled, můj Giovanni,
Až se vrátíš, koupíme si horu sladké smetany
Rozložíme si ji sami spolu na talíře z kůže
Zas se stanu mísou jahod pro jednoho muže

Malý lvíček darovaný, svou silou Tě ochrání
Moje vůně v jeho hřívě připomene setkání
Přivede Tě zpátky domů, blízko, tak, ať zas Tě mám
Ať Tě cítím, ať Tě vidím, ať Ti zase pusu dám

Loučení je chvíle zvláštní, nikdo z nás ji nemá rád
Nic však nenahradí štěstí, když se těším na návrat
Už jsi tady, dotkni se mě, Lásko moje, konečně
Zůstaň dlouho, dokud můžeš, zas se cítím svátečně