Ve skříni

Krásné vzpomínky bere mi čas,
Ty už se nikdy nevrátí.
Chtěl bych to pocítit zas,
jako sněhuláci roztátí
chtějí znovu s uhlem v očích stát

Jako panenky s přišitými knoflíky
cítím se, knofle si raději vyrvaly.
A teď ležíme ve skříni s fixy a pastelky
zaprášení a špinaví jen aby věděly
že se k nám opět vrátit mohou

Majitelky našich látkových srdcí
spanilé dívky kruté, nevděčné
jsme jen panenky a plyšáci snící
o návratu lásky, jak zbytečné...
Já tvůj míšánek, teď ležím ve smetí