Proč se mi vzdaluješ?

Umírám velkou touhou, když nevidím tě dobu dlouhou, chybíš mi, však nevíš jak, chovám se, jak maniak, je mi z toho všelijak. Těším se na tebe až tak moc, že nespím den ani noc, zjevuješ se ve snech mých, a já si říkám, není-li to hřích. Mám vedle sebe takovou lásku, již sem dala všechnu svou lásku, jak jsi sympatický, hezký, milý, objala bych tě každičkou chvíli. Kde bych hledala druhého jako ty, jež ozáří mé temné dny, který mě vyslechne a pohladí, se vším si vždy poradí.. Zažít se musí, nedá se říci, jak je krásné políbit ti líci pravou, a pak levou, či naopak tvou pleť fousem zdrsněnou. Dotknout se tvých hebkých dlaní, proplést prsty za svítání. Ležet jen tak v objetí, ti, kdo nezažili, nevědí. Neví, co láska je na plný plyn, i když občas padá stín, není-li naše nebe jasné, když naše slunce na chvíli zhasne. Znovu se však rozzáří, když vidím Tvůj úsměv na tváři, upřímný a andělský krásný, ihned je celý svět jasný. Nemusíš říkat žádná slova, stačí vidět tvůj úsměv znova, nemusíš říkat žádné věty, krásný jsi jak letní květy. Jako v létě slunečnice, tak krásné jsou tvoje líce, já nechci znát úsměv jiný, než ten tvůj, jak skvělé džíny. Ty, za něž bych nevyměnila nic, láska naše má rub i líc, nejdu jiné lásce vstříc. Chci jen Tebe a nic víc. MILUJU TĚ MOC VÍC NEJVÍC JAKO SŮL a k soli patří PEPŘ tak už mi konečně lásko věř, že šťastná jsem a budu jen s tebou !!!!!!!!!!