Pro tebe...

Že život je pes a proto žít je psina,
jako kluk psal jsem po oprýskaných zdech,
dnes vím,že je krutý a rozdává rány,
však dává i krásu,až tají se dech,
někdy je šedý a nevidíš světla,
na konci tunelu těch smutných dnů,
mraky však odplují jak lodě v dáli,
světlo se zjeví na perutích snů,
nejlepší doktor,čas,má své jméno,
zahalí do mlhy ty chvíle zlé,
slunce pak zahřeje bolavou duši,
láska ti pohladí zas srdce tvé
a vůně lesa ti ozdobí vlasy,
na louce kytky ti pak natrhám,
vltavíny tvých očí ozdobí úsměv,
pokleknu před štěstím,že tebe já mám,
křišťály ledu až ozdobí stromy
a peřina bílá nám přikryje kraj,
z nebe až andílci budou se sypat,
schovám tě v objetí,tam bude náš ráj,
pampelišky rozkvetou a zavoní jaro,
život je krásný,když máš pro co žít,
je strašně krátká ta hořící svíce,
vždyť nikdo,neví jak dlouho tu smí být,
tak netrap se lásko,ty máš svoje štěstí,
všechny své blízké,když obejmout smíš,
na nebi démanty hvězd můžeš spatřit,
tak slzy dej moři,když o něm si sníš
a je tady kluk,jenž nikdy tě nedá
i kdyby s osudem poprat se měl,
meč,který nemá už pro tebe zvedá,
jen slzy štěstí on chce vidět tvé,
Petr je skála,to praví se v bibli,
tak opři se o mne ať nepadáš dál,
vlasů tvých vodopád mi proteče prsty
a do dlaně ruku tvou ,já zlehka jsem vzal,
už dvě křídla máme,tak můžeme létat,
očima andělů teď uvidět svět,
lásku ti dám,mám ji plné srdce,
vždyť je to vůkol ten nejhezčí květ,
až náruč svou plnou ,těch květů mít budeš,
a na tváři pohladí mne řasy tvé,
uslyším povzdech tvůj,jenž smát se jen bude,
spolu mi zaženeme to smutnění zlé
a pak zajdu tam,kde přebývá vítr,
pošlu ho za tebou,ať vyřídí vzkaz,
že krásná jsi žena a moc miluji tě,
tebe jen v náruči já držet chci zas,
vítr to vyřídí a rozčechrá vlasy,
ty,které hladívám tak strašně rád,
jsi moje láska a osudu cesta,
vím,že tvá ústa zas budou se smát
a žít bude psina,když srdce dvě budou
ten života pes už kousnout nesmí,
skálu svou máš...napořád má lásko,
opřít se můžeš a splnit své sny.....